neděle 27. února 2011



Dnes se dostávám ke zveřejnění našeho dalšího cestopisu a to z roku 2009, kdy jsme si zvolili za cíl naší cesty poměrně vzdálenější destinaci - Španělsko a Portugalsko. Cestopis obohatím o větší množství fotek, protože vybrat z fotek, co Jarda nafotil jen jednu či dvě ke každému dni cesty je nemožné. Přeji dobré počtení, Broňa.






Španělsko, Portugalsko, Andora – 2009


V našem cestopise uvádíme popis trasy naší letošní poznávací cesty do Španělska, Portugalska a Andory. Naše putování bylo dlouhé cca 11.000 km a trvalo 36 dní a tak v cestopise popisujeme především trasu cesty a historické a kulturní památky těchto zemí, které jsme si z ohromné nabídky vybrali a navštívili. Nepopisujeme podrobně naše denní činnosti, jako jak jsme vstali, jeli, chodili, jedli, pili a spali. V loňském roce jsme podnikli cestu po Švédsku a Norsku a byla to cesta, kde jsme obdivovali nejvíce nádheru krásné krajiny a starých památek. Letošní cesta byla především o úžasných památkách, hradech, kostelích, katedrálách, celých klášterních komplexech s ohromující výzdobou (malby, řezbářské práce, zlacení atd.) a o architektuře. O krajině jsme si museli poopravit naše dřívější představy. Představa, že ve Španělsku jsou vysoké kopce jen v Pyrenejích, Iberském a Kastilském pohoří, Sierra Nevadě, Sierra Moreně a v Picos de Evropa a jinak se krajina svažuje k moři, jsou mylné. Je to velice hornatý stát, kde jsme se běžně pohybovali ve výškách 1.200 – 1.500 m n.m. a i zde mezi vrcholy vápencových skal se pěstovala zelenina, ovoce, olivy a byly zde býčí farmy.


Naše cesta začala 20. 5. 2009, kdy jsme přes Německo a Francii vjeli do Španělska. To jsme objeli převážně po severním pobřeží a přes La Coruňu a Santiago de Compostela jsme vjeli do Portugalska. Zde naše cesta pokračovala po západním pobřeží dolu do Fara a následně jsme se vrátili do Španělska. Projeli jsme jihozápadní část a udělali odbočku do vnitrozemí až do Madridu. Poté jsme přejeli na východní pobřeží a pokračovali až do Barcelony a poté do Andory.


Jsme manželé, kteří rádi poznávají jiné země tak, že se sami vydávají na cestu za poznáním památek, přírody, lidí a jejich způsobu života i kuchyně. Naše příprava na cestu tradičně začíná na počátku roku, kdy se rozhodujeme, kam se vydáme. Za pomocí všech dostupných informací potom zpracuji naši trasu tak, abychom viděli z navštívené země co nejvíce. Cestu jsme podnikli autem Hyundai Accent, do kterého jsme již po dřívějších zkušenostech uložili vše potřebné, tj. oblečení, potraviny, věci na spaní, léky, rybářské potřeby, a další důležité drobnosti. Proběhla kontrola, zda máme i doklady, pojištění, kameru, fotoaparát, mapy, GPS a v y r á ž í m e!


C e s t o p i s:






1.den (20.5.2009)


Na cestu vyrážíme z domu v 03.00 hodin na Plzeň, pokračujeme směrem na Norimberk a Karlsruhe. V Sinheimu se zastavujeme a prohlížíme si pěkné technické muzeum plné letadel Concorde, TU 144, automobilů a dalších technických zajímavostí. V 12.00 hodin jsme v Mulhouse ve Francii. Pokračujeme ne po placené dálnici do Besanconu, kde po nábřeží přicházíme k universitě, katedrále, na náměstíčko s napoleonskou fontánou a obdivujeme zvláštní komíny na historických budovách. Dnes ještě pokračujeme k Lons-le-Saunier a zde na odpočívadle nocujeme. Celý den nás provází pěkné počasí, sluníčko a 32°C.
Besancon univerzita
    
2.den (21.5.2009)


V noci pršelo, ale ráno je krásné a po snídani vyrážíme přes Bourg-en-Bresse do Le Puy-En Velay. Prohlédli jsme si střed města, kde probíhaly trhy a vydali jsme se do historické části si prohlédnout katedrálu a na vrchu nad ní sochu v nadživotní velikosti Corneille – Madonu s dítětem. Od ní jsou krásné výhledy po okolí města, kde vidíme několik obranných hradů. Dole pod námi jsou křivolaké uličky plné krámků. Pokračujeme k Langeac a zde nocujeme. Dnes bylo polojasno, vítr a 26°C.
Le Puy - En Velay
malebné uličky města
katedrála
Corneille - Madona s dítětem


okolí města s obrannými hrady
                                                          
3. den (22.5.2009)


Ráno pokračujeme do St. Flour. Je to krásné staré město na kopci s do dálky viditelnou krásnou katedrálou, kterou si prohlížíme. Prošli jsme si městečko a po nákupu v Intermarché pokračujeme do Albi. Tady se těšíme, že si konečně prohlédneme nádhernou katedrálu Sainté Cécile, protože v roce 2007, kdy jsme poznávali Francii, byla tato katedrála již zavřená. Katedrála je jako celé historické centrum postavena z červených cihel a její velikost a krása je ohromující. Pokračujeme na Toulouse (nezastavujeme, známe z dřívějška)a před Lannemezan na parkovišti nocujeme. Počasí bylo krásné, slunečno a 32°C.


St. Flour s katedrálou
Albi -  katedrála Sainté Cécile
                             


4. den (23.5.2009)


V noci byl velký vítr a ráno po rychlé snídani pokračujeme do Lannemezan. Projíždíme krásným údolím, kolem jsou již vrcholky Pyrenejí se sněhem. Ve výšce 1.821 m. nad mořem vjíždíme do 3 km dlouhého tunelu D.Aragnouet – Bielsa, kde je klesání až na výšku 1.664 m.n.m. a při výjezdu nás již vítá Španělsko se svými přeháňkami. Jedeme krásnou pustinou, projíždíme Pyreneje s nesčetnými serpentinami a utábořili jsme se u Ordovés. Dnes polojasno, přeháňky a jen 17°C.
v dálce nás vítají Pyreneje
Lannemezan
tunel  D.Aragnouet - Bielsa
vjíždíme do  Španělska
        
                   
5. den (24.5.2009)


Celou noc prší, ráno ještě poprchává, jedeme směr Jaca a zastavujeme v Monasterio de San Juan de la Peňaz. Tady si prohlížíme ranně románský skalní klášter z 10. stol. a cestou zpět pozorujeme opět vrcholy Pyrenejí. Po cestě míjíme městečko Berdun, které je postaveno tak, jak je ve Španělsku často zvykem na kopci a nikdy zde nechybí kostel, či katedrála. Pokračujeme do Olite, kde bylo dříve sídlo navarských panovníků. Zde si prohlížíme hrad, který je uprostřed města a z jeho věží pozorujeme v okolí vinice. Je odpoledne, je siesta, kterou trávíme v kavárničce na náměstí. Asi 30 km před Pamplonou na pěkném místě nocujeme. Počasí se umoudřilo a je 21°C.
Monasterio de San Juan de la Peňaz
skalní klášter
hrad v Olite
střed města Olite
a jeho okolí
                      
6. den (25.5.2009)


V noci byla opět bouřka a silně pršelo. Ráno vyrážíme do hlavního města Navary, do Pamplony (Iruňa – cca 185.000 obyvatel). V hotelu si bereme plán města a vydáváme se na prohlídku. Jdeme na náměstí s radnicí Plaza del Castilo, kde si prohlížíme dva středověké kostely San Nicolás a San Saturnino s nádhernou výzdobou, nacházíme také známé sousoší zobrazující běh býků městem (probíhá vždy 6. – 14. 6.) a obdivujeme volně přístupnou citadelu Ciudadela západně od vnitřního města s pěknou parkovou úpravou. Z města odjíždíme do San Sebastianu (Donastia – cca 180.000 obyvatel) a cestou projíždíme tunely 3 a 2 km dlouhými. Ve městě, které leží v zátoce mušlí a jehož střed je bez historických památek si prohlížíme pobřežní promenádu Playa de la Concha, dále palác Miramar a mohutnou katetedrálu a seznamujeme se s Atlantikem. Plánovaný výlet na horu Monte Igeldo nad městem rušíme, je zataženo a poprchává, je jen 17°C a avizovaný úžasný výhled na moře a okolí by se nekonal. Pokračujeme přes Ondarroa do Bilbaa (Bilbo – cca 370.000 obyvatel) po turisticky zajímavé cestě a před městem nocujeme.

Pamplona aréna a nahoře sousoší "Běh býků městem"
Pamplona - kostel San Saturnino
San Sebastian - hora Monte Igeldo
      
                
7. den (26.5.2009)


Dnes si prohlížíme hlavní město Baskicka Bilbao. Vydáváme se do srdce starého města Siete Calles, kde obdivujeme katedrálu Catedral de Santiago z 16. – 17. století, která stojí v zástavbě starých krásných domů s balkónky a musíme ji hledat, dále kostel Sv. Pedra a na okraji starého města si prohlížíme čtvercové náměstí s podloubím Plaza Nueva. Prohlížíme si také zvláštní moderní stavbu kulturního centra a navštěvujeme rybí stánky v tržnici Mercado de la Ribera na břehu řeky Nervión. Pokračujeme do Santanderu ( 190.000 obyvatel), hl. města Katalánska. Prošli jsme se po pěkném nábřeží, viděli pláž Sardinero a prohlédli si gotickou katedrálu Catedral Sv. Ignesie, kde nás provázely jeptišky. Autem jsme dojeli cca 3 km na parkoviště na vysokých útesech Cabo Mayor s majákem Faro de Cabo Mayor. Počasí se zlepšilo, je pěkný výhled na útesy, moře a Santander a tak zde zůstáváme. V kavárničce na útesu si nezapomeneme dát výbornou španělskou kávu, tak jako všude při našich zastávkách a nocujeme. 
Bilbao
a jeho uličky
Santander
pohled z Cabo Mayor
maják Faro de Cabo Mayor
                                                                         
8. den (27.5.2009)


V noci krásně svítil maják a ráno pozorujeme východ slunce. Po snídani vyrážíme do kamenného městečka, plného dlážděných uliček a šlechtických paláců do Santillana del Mar. Prohlížíme si centrum Plaza Ramón Pelayo, Palácio Geralde a v severní části města kostel Colegiata. Pokračujeme krásnou krajinou do Potes a projíždíme 22 km dlouhou soutěsku Desfiladero de la Hermida, kde nás informační tabule upozorňují, že zde žijí vlci. V kouzelném městečku obdivujeme obranou věž Toure del Infantado z 15. století, kostel a malebné uličky a pokračujeme do Fuente Dé na parkoviště lanovky. Nacházíme se v národním parku Picos de Evropa a vyjíždíme lanovkou na vrchol El-Cable. Pohled na štíty (cca 2.000 m.n. m.) pokryté sněhem navozují pocit, že jsme v milovaném Norsku a tak si stavím z kamenů i zde Trollíka a sněhuláka. Pokračujeme směrem na Oviedo, ale u městečka Riaňo zastavujeme, je pěkně, 19°C, jsme stále ještě ve výšce cca 1.500 m n. m. a tak u krásných jezer zůstáváme na noc. 
kamenné městečko Santillana del Mar
Potes
                                             
lanovkou na vrchol El-Cable
národní park Picos de Evrope
Fuente Dé
                                                             
9. den (28.5.2009)


Ráno pokračujeme do hlavního města Austrie do Ovieda (cca 210.000 obyvatel). Vyzvedáváme si mapu města a prohlížíme si úžasné náměstí Plaza Mayor a pokračujeme ke gotické katedrále Catedral de San Salvador, která se tyčí nad Oviedem a je zdaleka vidět. Projíždíme hornatou krajinou, počasí je pěkné, svítí slunce, je 19°C, jedeme směr Viverio a na krásném místě u moře zase s výhledem na maják a pláž zůstáváme a nocujeme. Večer přišli rybáři a manžel se k nim připojuje. 
                                 
Oviedo - Catedral de San Salvador
             
  
                     
                                    
                              
10. den (29.5.2009)


Po snídani se vydáváme do Viveria. Je to menší hojně turisty navštěvované město, proslulé svými domy s prosklenými balkony. Procházíme se uličkami a obdivujeme dovednost stavitelů. Nacházíme se již pomalu na západě Španělska a počasí se výrazně mění, je teplo, praží slunce a je 30°C. Pokračujeme do La Coruňy (245.000 obyvatel). Zde si prohlížíme pevnost u přístavu s muzeem Castilos a procházíme si promenádu. Jedeme k majáku Torre de Hércules a chceme se z jeho ochozu podívat na krásy okolí, ale maják v 18,45 hod. nám právě už zavírají. Vyjíždíme z města a cestou zastavujeme na pěkném odpočívadle a nocujeme zde.
Viverio a jeho prosklené balkóny
             
La Coruňa - pevnost u přístavu
maják Torre de Hércules
                                                   

11. den (30.5.2009)


Je krásné ráno a po snídani se vydáváme do hlavního města Galície, do Santiago de Campostela (100.000 obyvatel). Ve starém městě je 80 historických objektů vybudovaných z granitu a my se rozhodujeme pro nádhernou katedrálu Catedral s hrobem apoštola, překrásnými varhany a velkým kadidlem. Ve starých uličkách jsou kavárničky a tak v jedné mlsáme ořechové cukroví a dobrou kávičku. Dnes ještě si prohlížíme Baionu s malebným rybářským přístavem a nocujeme na odpočívadle. Počasí stále slunečné a teplé, až 34°C. 
Santiago de Campostela - Catedral
                                                
Baiona
              
12. den (31.5.2009)


Dnes po snídani vyrážíme směr Portugalsko a první zastávka je v Ponte de Lima. Je to nejstarší město v Portugalsku, jsme zde v neděli a konají se tu trhy. Prohlížíme si hlavní náměstí Largo de Camöes, starý žulový most a kostel, který je plný školáků s rodiči a probíhá zde bohoslužba k ukončení školního roku. Ve starých uličkách je mnoho útulných kavárniček a tak si vychutnáváme výbornou portugalskou kávu Galao. Pokračujeme do Barcelos na náměstí Campo de Républica a i zde se koná velký trh. Procházíme mezi stánky a neodoláme a kupujeme si sošku barevného kohoutka, který je znakem spravedlnosti a město je jich plné i v nadživotní velikosti. Na náměstí v dolní části je barokní chrám Nosso Senhor Bom Jesus de Crus opět s nádhernou výzdobou. Při procházce ve 40°C horku si prohlížíme výzdobu domů typickými modrými obklady – azulejo. Pokračujeme do Bragy, krásného starého městečka, kde dnes také probíhají veliké slavnosti s trhy a lidovou hudbou. Na náměstí Rossio da Sé je veliká katedrála Sé s oltářem z bílého kamene s mnoha zvony, které bijí několik melodií. Katedrála byla do posledního místečka zaplněná věřícími a probíhala zde bohoslužba za účasti mnoha církevních hodnostářů. Pokračujeme ještě asi 6 km k monumentálnímu komplexu Bom Jesus do Monte, jenž je významným poutním místem s kostelem a k němu vedoucím vysokým schodištěm, které věřící mají vyjít po kolenou. V celém komplexu je bohatá sochařská a parková výzdoba. Objevujeme zde i lanovku, kterou lze z údolí sem vyjet Pokračujeme směrem na Guimaräes a po cestě ještě zastavujeme u Saninario Bom Jesus – dalšího ohromného kostela s mohutným schodištěm a na pěkném odpočívadle zůstáváme. Je večer, příjemných už jen 26°C, nocujeme. 
Ponte de Lima
                 
  
Barcelos - chrám Nosso Senhor Bom Jesus de Crus
Braga - katedrála Sé
zvony katedrály bijí několik melodií
           
Bom Jesus do Monte
Saninario Bom Jesus
        
13. den (1.6.2009)


Po snídani pokračujeme do Guimaräes, kde jsme si šli prohlédnout hrad Castelo ze 17. století, ale bylo zavřeno, hrad se opravuje. Prohlížíme si jej z parku, má 7 pěkných věží a množství zvláštních vysokých komínů na střechách. Cestou do středu města míjíme vévodský palác Paco dos Dugues a procházíme velkým trhem blízko hlavního náměstí Largo de Oliviera. Historické centrum je plné krásných uliček a malých náměstí. Na jednom z nich se zastavujeme v kavárničce a při Galau a typickém portugalském cukroví si vychutnáváme odpolední siestu. Prohlížíme si ještě katedrálu a vyrážíme směr Porto. Jedeme stále krásnou krajinou, je pěkné počasí 33 až 40°C a tak odbočujeme a zůstáváme u řeky Douro. 
Guimaräes - Castelo
                            

14. den (2.6.2009)


Dnes navštěvujeme Porto a zde čtvrť Ribeira. Prohlídku začínáme na náměstí Praca da Liberdade u pěkné radnice Pacos do Concelho. Po prohlídce se vydáváme k baroknímu kostelu Torre dos Clérgios, který má 76 m vysokou věž s 225 schody, ale výhled z ochozu je na město nádherný. Vracíme se na druhou stranu od náměstí, prohlížíme si nádraží s obrazy z azulejo a pokračujeme ke katedrále Sé, která má dvě zvonice a zase bohatě vyzdobené velké prostory. U katedrály jsou zbytky opevnění Muralha Fernandina s výškou až 9 m. Pokračujeme do Coimbry (56.000 obyvatel) a jdeme se podívat na vyhlášenou univerzitu Universidade de Coimbra, která je na vyvýšenině uprostřed starého města. Projíždíme kolem řeky Mondego a zůstáváme na jejím břehu, kde manžel rybaří. Byl opět krásný, slunečný den, 23 – 25°C. 
Porto - náměstí Praca da Liberdade
Torre dos Clérgios
      
staré Porto
                                                            
15. den (3.6.2009)


Ráno je zataženo, ale teplo a dnes jedeme na impozantní kamenný hrad Nontemor-o-Velho, který je udržovaný a je z něho vidět na rýžová pole daleko do krajiny. Pod hradem je velké tržiště, které navštěvujeme. Pokračujeme do Tomaru, snad nejkouzelnějšího města Portugalska a prohlížíme si mohutnou pevnost templářů Castelo dos Templários s klášterem Convento do Cristo. Dále jedeme krásným hornatým krajem plným oliv a korkových dubů do Fatimy. Je zde nejznámější svatyně – bazilika s ohromným prostranstvím, kde pro 300.000 věřících svatořečil papež Jan Pavel II v roce 1982. Celý areál si prohlížíme a obdivujeme mohutnost baziliky. Pokračujeme směrem na Batalhu a nocujeme. 
Montemor-o-Velho a rýžová pole
Tomar - Castelo dos Templários
Fatima - zde svatořečil papež Jan Pavel II
Bazilika
                                   
16. den (4.6.2009)


Ráno je opět zataženo a po snídani pokračujeme v naší poznávací cestě a v Batalze si prohlížíme úžasný klášterní komplex z let 1388 až 1533, kdy jen kostel má rozměr 79x33 metrů a ve vchodovém portálu je 100 soch. Dále pokračujeme do Alcobaca k monumentálnímu opatství, klášteru Panny Marie z roku 1153, kdy dříve zde muselo žít 999 mnichů. Je zde největší kostel v Portugalsku, který má 107 m dlouhou chrámovou loď. Dojeli jsme do Nazaré, které je nejen rybářským přístavem, ale především přímořským letoviskem i když krásné pláže zejí ještě prázdnotou. Po vyzkoušení vln se nedivíme, teplota vzduchu je sice 24°C, fouká tady u moře ale stálý vítr a voda je tak pro otužilce. Pláž opouštíme a pokračujeme do Obidos k opevněnému městu, které mělo dříve přístup k moři, ale později jej od moře odřízly naplaveniny. V Maurském hradě, který je hojně navštěvován turisty procházíme uličky plné krámků a dostáváme se k mohutným hradbám, po kterých v délce cca 1,5 km vede vycházková trasa. Projíždíme Peniche a tady na nejhezčí pláži Cabo Carvoeiro se nám zdá moře teplejší a tak se koupeme. U majáku nocujeme. 
Batalha - klášterní komplex

           
Alcobaca - opatství Pany Marie
                     
Obidos - maurský hrad
           
maják u Peniche
            
17. den (5.6.2009)


Ráno nás vítá sluníčko. Dnes opouštíme pobřeží a vydáváme se do ještě větších kopců, plných olivových a dubových hájů a sadů (především pomeranče, broskve, mandle) a ohrad s dobytkem – býky. Vjíždíme do Mafry a parkujeme přímo u obrovského paláce s bazilikou a klášterem, jehož stavba přivedla v 13. století Portugalsko pomalu ke krachu. Palácio Nacional de Mafra má 880 místností, 154 schodišť a je úžasný. Basílica je mramorově bílá a má 2 věže s 92 zvony. Procházíme se jednotlivými sály a obdivujeme jednotlivé exponáty. Přišla průtrž mračen a v dešti pokračujeme do Sintry, kde si prohlížíme Palácio Nacional de Sintra,který je královským letním sídlem a autem vyjíždíme až k Paláciu Nacional da Peňa a Palácio Nacionald Monasterio. Počasí se nelepší, prší a palác je v mracích, proto odjíždíme až na nejzápadnější místo Evropy na Cabo da Roca. Vysvitlo slunce a nám se otevírají překrásné pohledy na skály, maják, který je 140 m. nad mořem, památník a rozbouřené moře. Je zde hodně turistů a tak čekáme, abychom před památníkem zdokumentovali, že i nám se podařilo dojít „Z Čech až na konec světa“. Z kavárničky se sklenicí Galaa pozorujeme hru světel při západu slunce a nocujeme u majáku. 
Mafra - palác s bazilikou a klášterem
      
Sintra
pohledy z útesů Cabo da Roca
                                                                 
18. den (6.6.2009)


Po snídani se vydáváme do Lisabonu. Jedeme stále po pobřeží a od moře fouká silný vítr, který zvedá velké vlny. Krásně dojedeme k Památníku objevitelů Padräo dos Descobrimentos. Prohlížíme si jej a pěšky se kousek vracíme k Torre de Belém, věži dřívější pevnosti z r. 1519, která zajišťovala obranu Lisabonu před piráty. Nad řekou v dáli obdivujeme krásný most Ponte do 25 Abril, který připomíná most v San Francisku. Vracíme se a kousek od nábřeží si prohlížíme klášter Mosterio dos Jerónimos s hrobkou Vasco de Gamy. Kousek od kláštera nacházíme známou lisabonskou cukrárnu Pasté is de Belém a ochutnáváme vyhlášené koláčky sypané skořicí a kávičku Galao. Jedeme dále do čtvrti Alfama, kde dobře parkujeme a jdeme k zajímavé katedrále Sé Cathedral de Lisboa a od ní stoupáne do vrchu na maurský hrad Castelo de Säo Jorge. Lisabon máme z hradu jako na dlani, procházíme se zde parkem a po návratu k autu pokračujeme ještě do čtvrti Baixa, kde střed tvoří pěkné náměstí Rossio a na jeho spojnici s náměstím Praca do Comércio je výtah Elevator de Santa Justa. Ten jsme krásně viděli již z hradu a nyní si jej prohlížíme. Při výjezdu z města jsme se chtěli dostat na most Ponte do 25 Abril, ale protože jsme si neuvědomili, že se na něm platí mýtné a GPS jsme měli jinak nastavenou, tak jsme vyjeli z města jiným neskutečně krásným a dlouhým mostem, jenž vede nad mořem. Jedeme nadále krajem olivovníků, korkových dubů a býků a před Vendas Novas nocujeme. 
Lisabon -Památník objevitelů Padräo dos Descobrimentos
Torre de Belém
                     
vnitřek kláštera Mosterio dos Jerónimos
klášter Mosterio dos Jerónimos
Lisabon s mostem Ponte do 25 Abril
Elevator de Santa Justa
Vítězný oblouk
                                                   
19. den (7.6.2009)


Po snídani pokračujeme do Montemor-o-Novo k opravené citadele, ze které pozorujeme krajinu. Zajíždíme do Évory a auto necháváme před hradbami starého města. Katedrála Sé je zavřená, je siesta a tak si prohlížíme Templo Romano – zbytky Dianina chrámu. Na cestě do Fara ve vesničce Torrao probíhají pěkné slavnosti, tak se k průvodu připojujeme a trávíme zde pěkné odpoledne. Nocujeme na vybaveném parkovišti před Farem.
Évora
     
Évora - zbytky Dianina chrámu Templo Romano
                  
slavnost v Torrau
                     
                         
20. den (8.6.200)


Dnes pokračujeme do Fara, které je plné turistů. Parkujeme u vstupní brány Arco da Villa do starého města. Na centrálním náměstí Largo da Sé si prohlížíme mohutnou katedrálu Sé s nádhernou výzdobou a z věže katedrály s mnoha zvony pozorujeme okolí města. Prošli jsme se uličkami starého města, poseděli v kavárně s výbornou kávou Galao a dobrými zákusky a loučíme se pomalu s Portugalskem. Přejíždíme hranice se Španělskem a míříme k Sevile. Cestou zastavujeme a potkáváme se s kluky ze Slovenska, kteří pracují na malinových plantážích. Přijímáme jejich pozvání a jedeme k nim do vesnice, kde nám ukazují bydlení v pěkném bungalovu, líčí život ve Španělsku, dlouho si povídáme. Počasí je pěkné, slunečné, ale teploty jen cca 24°C, což naši hostitelé komentují, že letos je ve Španělsku chladněji. Nocujeme. 
Faro - katedrála Sé
                                            
21. den (9.6.2009)


Po snídani pokračujeme do Sevily (720.000 obyvatel), centra flamenga a býčích zápasů. Zaparkovali jsme raději v podzemních garážích a pěšky se vydáváme na prohlídku města. Na nábřeží řeky Guadalquivir přicházíme k Plaza de Toros-La Maestranza, známé býčí aréně. Arénu si prohlížíme, je velká, krásná a průvodkyně nám ukazuje královskou lóži, místo, kde se býk vpouští do arény i arénu opouští. V muzeu si prohlížíme exponáty spojené s koridou, jsou zde památky na nejlepší toreadory a i na nejlepší býky. Dále pokračujeme k Torre del Oro – Zlaté věži, ze které je pěkný pohled na část Sevily. Vydáváme se do středu města ke Catedral, která je svojí velikostí (130x76m) a výzdobou (oltář z 3.500 kg zlata)ohromující a u které stojí proslavená věž Torre del Giralda. Nacházíme i velkolepé náměstí Plaza de Espaňa, kde si prohlížíme krásnou výzdobu z azulejo. Pokračujeme krajem, kde se pěstuje víno Sherry a po projetí Jerez de la Frontera odbočujeme do El Palmar de Troya, neboť jsme tam viděli veliký klášterní komplex. Bohužel není turistům otevřený, tak si jej jen prohlížíme z povzdálí vysokých zdí. Počasí se zlepšilo, je krásně, nefouká vítr a je 25°C, nedaleko pískovny nocujeme. 
Sevila - býčí aréna Plaza de Toros-La Maestraza
                              
Zlatá věž - Torre del Oro
Sevila - Catedral
náměstí Plaza de Espaňa
                  
věž u katedrály Torre del Giralda
 
 
22. den (10.6.2009)


Ráno nás vítá krásný den a vydáváme se na Gibraltar. Míjíme místo, kde vpravo máme Atlantik a vlevo Středozemní moře. Jedeme turisticky zajímavou trasou na Algar a San Rogue a míjíme samé farmy, kde se chovají převážně býci pro koridu. U jedné zastavujeme, neboť právě z kopců honáci na koních ženou býky na farmu. Při příjezdu ke Gibraltaru se nám otvírá krásný pohled na Upper Rock – Tarikovu skálu. Vjíždíme do anglické zóny, projíždíme úzké ulice města a vyjíždíme na parkoviště na skále. Tarikova skála má 6 km čtverečních a průliv pod ní je 43 km široký a 1.150 m hluboký. Ze skály je krásný pohled na moře, kde čekají velké lodě na vpuštění do přístavu a i také směrem na Afriku. Kolem nás pobíhají opice Magot bezocasý, kterých zde žije asi 200 kusů. Prohlídce skály věnujeme celé odpoledne. Nevšedním zážitkem pro motoristy je i samotná jízda po Gibraltaru. Pokračujeme dále po pobřeží, kde je veliký provoz, neboť jsou zde velké hotelové komplexy jeden vedle druhého a proto u Marbele odbočujeme a u Coin na pěkném odpočívadle nocujeme.
příjezd ke Gibraltaru
                                  
pohled z Upper Rock
                                             
Magot bezocasý
                             
                                
                            


23. den (11.6.2009)


Po snídani projíždíme okolo Malagy a pokračujeme opět jednolitým komplexem hotelů na Costa de Sol. Plaveme v moři, ale i teplota Středozemního moře není pro nás, ale i pro domorodce dostatečně teplá a tak pokračujeme směr Granada, ale po silnici č. 356,402 a 338. Zastavujeme v Alhama de Granada, kde si prohlížíme starý střed města a díváme se do hluboké soutěsky. Pokračujeme krásnou krajinou plnou kopců, údolí a serpentin a v Dolmen de los Bermejales zůstáváme u jezera na vybaveném odpočívadle a užíváme si pěkný podvečer a nocujeme zde.


24. den (12.6.2009)


Ráno pokračujeme do Granady (265.000 obyvatel). Ve městě je mnoho památek, ale my si vybíráme ze všech Alhambru. Jedná se o komplex paláců a zahrad a tak navštěvujeme palác arabských vládců Alhambra ze 13. – 14. století, procházíme krásné zahrady Generalife, navštěvujeme pevnost Alcazara a čekáme na čas stanovený k prohlídce paláce Palacio de Carlos V. Uvnitř obdivujeme krásu paláce s mnoha turisty, kteří denně celý komplex navštěvují. Z Granady si děláme výlet do Siera Nevady a šplháme se serpentinami až do výšky 2.550 m n.m. na parkoviště pod vrcholem Picos de Velvet (3.409 m n.m.). Nad námi jsou vrcholky se sněhem, hvězdárna a velký teleskop. Pokračujeme směr Úbeda a na pěkném místě nocujeme. Poslední dny je počasí „saharské“, teploty 36 – 38°C a slunce přímo pere.
Granada
Katedrála v Granadě
Alhambra - komplex paláců a zahrad
Siera Nevada - teleskop
opouštíme Siera Nevadu
                             

25. den (13.6.2009)


Dnes v Úbedě se procházíme městem a zjišťujeme, že je zde množství paláců a kostelů a pěkné náměstí Plaza Vázguez de Molina s radnicí. Pokračujeme do centra Andalusie do Cordóby (320.000 obyvatel). Parkujeme na druhém břehu řeky Guadalquivir a přecházíme most Puento Romalo s věží Torre de la Calahorra, která most chránila. Pokračujeme a navštěvujeme snad nejkrásnější památku naší dosavadní cesty Mezguita – Catedral. Uvnitř mešity je postavená katedrála, je zde 19 podélných a 36 příčných lodí a u katedrály je vysoký minaret (3 největší na světě). Stavba je ohromná a při její prohlídce oceňujeme její chládek, neboť venku je 42°C. Dále jedeme směr Toledo, ale ne po dálnici, odbočujeme na silnici N432 a 502 a na pěkném místě u El Viso nocujeme. 
Úbeda
Cordóba ,  Mezquita - Catedral
                         
26. den (14.6.2009)


Ráno pokračujeme na Ciudad Real a přijíždíme do Toleda (70.000 obyvatel), které leží na kastilské náhorní planině a je známé především výrobou nožů a mečů. Dnes je neděle 14. 6. a ve městě probíhá svátek Božího Těla (Corpus Christi). Město je neskutečně vyzdobené, na katedrále mají zavěšené velké gobelíny, nad ulicemi natažené látky, aby poutníci byli chráněni před vedrem (36°C). Prohlížíme si impozantní gotickou katedrálu z r. 1226 o rozměru 140x130m. Procházíme uličkami kolem restaurací a kavárniček plných lidí a tak neodoláme a také zdoláváme steak z býka. Dnes ještě pokračujeme směrem na Madrid, počasí se kazí, začíná pršet a foukat vítr, nocujeme. 
Toledo
                             
      
Toledo - katedrála
                 

27. den (15.6.2009)


Ráno vstáváme brzo a vyrážíme do Madridu ( cca 4. mil. obyvatel) a parkujeme v podzemních garážích nedaleko královského paláce. Prohlížíme si okolí a sídlo královské španělské rodiny a katedrálu Catedral de la Almudena, která byla dokončena v r. 1999 a kde uzavřeli sňatek princ Filipe s Letizií. Procházíme okolo dalších památek a zmoženi se posilňujeme ve stylové restauraci paelou. Dále jedeme krásnou cestou směrem do Segovie (56.000 obyvatel), do nejkrásnějšího města Kastílie a obdivujeme středem města vedoucí akvadukt s délkou 1 km, výškou 30 m, který má 167 oblouků. Prohlížíme si dámu mezi španělskými chrámy, Catedral s nádhernou výzdobou a spoustou věžiček. V turistické kanceláři, kde jsem si vyzvedla mapu města, se pracovnice podivila, že jsme až z Česka, ale byla zklamána počtem turistů – jen já a manžel. Slavnostně  jsme byli zapsáni do statistiky návštěvnosti města. Stále projíždíme úžasnou krajinou a zastavujeme se v La Granja de San Ildefonso. Je zde zámek Filipa V. z roku 1720 s nádherným parkem ve stylu Versailles, který má 26 fontán. Na krásném vybaveném odpočívadle u řeky ve výšce 1.200 m n.m. nocujeme. 
Madrid - královský palác
Segovie - Catedral
Zámek Filipa V. - La Granja de San Ildefonso
                             

28. den (16.6.2009)


Ráno se vydáváme napříč Španělskem na jeho jihozápadní pobřeží. Stále se pohybujeme ve výšce cca 1.700 – 1.500 m n. m., kolem nás jsou skály, usedlosti oddělují kamenné zídky, tráva je zde vyprahlá, ale jsou tu plantáže mandloní. Jedeme směr Guadalajara, Cuenca, Tekuel. Je nádherné počasí, 28°C a tak jedeme až do 20,00 hodin a nocujeme u vyschlého koryta řeky u mandloní. 
směr jihozápadní pobřeží
                               

29. den (17.6.2009)


Ráno pokračujeme do Peňisoly, kde vynecháváme návštěvu středověkého hradu a raději využíváme krásné pláže pod hradem a užíváme si zde již teplého Středozemního moře. Pokračujeme do Taragony, kde parkujeme nad přístavem a vydáváme se jednou ze vstupních bran do starého města. Ochozy starého města jsou až 10 m vysoké, je zde také katedrála Santa María, která je největší v Katalánsku, ale okolo ní jen procházíme a vydáváme se na bulvár Rambla Nova, který vede směrem k moři a je zakončen terasovitou vyhlídkou 50 m vysokou Balcó del Mediterrani. Z „Balkónu“ je pěkný pohled na přístav, moře a pláže. Procházíme se starými uličkami a dále pokračujeme směrem na Sitges, kde u Canyellas nocujeme. 
Peňisola
Taragona - staré město
bulvár Rambla Nova s Balcó del Mediterrani
                                  

30. den (18.6.2009)


Ráno se vydáváme na cestu do Barcelony (1,6 mil. obyvatel). Dobře zaparkujeme v podzemních garážích blízko Torre Agbar, budově ve tvaru okurky z roku 2005 a jdeme se pokochat nejznámější památkou v Barceloně, Chrámem Svaté rodiny Sagrada Família z roku 1882, který se stále dostavuje a je stavbou slavného architekta Antonia Gaudího. Chrám i okolí je plné turistů a tak po prohlídce odcházíme kolem pěkné arény pro koridu a dalších památek k autu a jedeme se podívat do Parc Güell, který je až na okraji města. Zde nastávají problémy se zaparkováním a tak park, který navrh Gaudí, který zde také bydlel, si prohlížím jen sama bez manžela. Dnes je opět velké vedro, 38°C ve stínu a proto rozpálenou Barcelonu opouštíme a jedeme do Montserrat (Zubatá hora). Stoupáme do vápencových skal k benediktinskému klášteru autem až nahoru na parkoviště (vede i lanovka). Procházíme se celým areálem a navštěvujeme baziliku s Černou Madonou a hroby aragonských králů. Výhled na skály i do kraje je nádherný. Pokračujeme ještě směrem na Andoru, na krásném místě plném divokého tymiánu nocujeme. 
Barcelona - Chrám Svaté rodiny - Sagrada Família
Barcelona - aréna
Torre Agbar - budova ve tvaru okurky
Montserrat - Zubatá hora
                                   

31. den (19.6.2009)


Dnes vjíždíme do Andory, knížectví, které je obklopeno hřebeny Pyrenejí 3.000 m vysokými. Navštěvujeme hlavní město Andorra la Vella, které je jako i ostatní města „nalepeno“ na skalách. Prohlížíme si památky – pěkný kostelík, parlament a procházíme uličky rušného města. Nezdá se nám, že by zde pro nás byly v krámech výhodné ceny, jak je všude avizováno a po prohlídce pokračujeme Pyrenejemi směrem Francie. Na vrcholcích je sníh a už i mlha, začíná pršet a v serpentinách není na krok vidět. Jsme ve Francii a jedeme směr Carcassone, prší, fouká vítr a je jen 17°C, nocujeme na odpočívadle. 
Andora - hlavní město Andorra la Vella
                           
                    


32. den (20.6.2009)


Dnes navštěvujeme Carcassone a zjišťujeme, že citadelu na rozdíl od naší první návštěvy v roce 2007 opravují. Jdeme se podívat na nádvoří a do uliček a odjíždíme do Sete. V moři jsme se chtěli vykoupat, ale je velký vítr, který, žene písek, tak se mořem jen brouzdáme. Pokračujeme do Áles, kde si prohlížíme město s památkami a za Aubenas nocujeme. 
Francie -Carcassone
                             

33. den (21.6.2009)


Pokračujeme ve Francii směrem na Le Puy-en-Velay a přejíždíme krásný hřeben, kde ve výšce 1.260 m n. m. a je jen 8°C. Pokračujeme směr Vichy, Moulins a před Burget na vybaveném odpočívadle zůstáváme. Počasí se zlepšilo, odpočíváme a nocujeme.


34. den (22.6.2009)


Po snídani v pěkném počasí jedeme směr Fontainebleau a na cestě se ještě zastavujeme v Gien, kde si prohlížíme město, zámek a kostel. Pozdě odpoledne přijíždíme do Fontainebleau. Nejrozlehlejší z francouzských zámků je již zavřen a tak si prohlížíme stavbu z 12. století, kde jsou stovky místností z pěkného parku. Jsme již blízko Paříže a tak kousek od zahrad zámku nocujeme. 
Gien
Gien - katedrála
Francie zámek Fontainebleau
                  

35. den (23.6.2009)


Ráno vyrážíme již v 05,00 hodin, na dálnici je přesto již velký provoz. Krásně jsme přijeli do Paříže a zajíždíme na parkoviště u Eiffelovy věže (La Tour Eiffel), která je nejkrásnější vyhlídkovou věží Evropy. Je pěkné počasí, svítí slunce a tak se mi plní sen, a já se konečně při své 3. návštěvě Paříže podívám až nahoru. Noční osvětlenou Eiffelovku známe z roku 2006 a v roce 2007 při příchodu k věži padla velká mlha, že nebylo vidět ani do 1. patra věže. Výtahem jsme vyjeli až nahoru a Paříž nám leží u nohou. Znovu se díváme, tentokrát z výšky na památky, které jsme si již dříve prohlédli, na Louvre, Vítězný oblouk Arc de Triomphe, Notre Dame, Sacre Couer, La Defense, Palas Royal, Musee de lˇOpera, Place de la Concorde, Invalidés i Champ Elysées. Rozhodujeme se, že se podíváme ještě jednou na Sacre Couer a Montmartre a proto autem přejíždíme Paříž a po obtížích konečně parkujeme u Moulen Rouge. Mísíme se mezi davy turistů, od Sacre Couer pozorujeme Paříž a na Montmartre si dáváme snad nejdražší kávu života. Z Paříže vyjíždíme směrem na Meaux a spíme na pěkném parkovišti. 
pohledy na Paříž z Eiffelovy věže
La Tour Eiffel
Sacre Couer
Montmartre
               

36. den (24.6.2009)


Ráno pokračujeme přes Metz, Verdun, Saarbrücken,Norimberk, Plzeň a Prahu domů a druhý den 25.6.2009 naše cesta po Španělsku , Portugalsku , Andoře a Francii končí na nám známém místě doma na dvoře.









Naše postřehy z cesty:


1) Cesta byla plánována tak, abychom viděli z každého státu co nejvíce, proto i cestování se konalo nejen po hlavních silnicích, případně dálnicích, ale hlavně po silnicích vedlejších. Mohu říci, že náš záměr takto cestovat se plně osvědčil a nezklamal. Silnice jsou ve všech těchto státech velmi kvalitní, ať se jedná o dálnice nebo o silnice směřující do nejmenších vesnic. Silniční síť se dále rozšiřuje a její budování se dá říci nijak významně neomezuje motoristy a ve většině případů je budována souběžně se sítí stávající.


2) Naše cesta se uskutečnila v období od 20. května do 19. června 2009. Předpokládali jsme, že v tomto období se vyhneme turistické invazi i předpokládaným vyšším teplotám. Náš předpoklad se vyplnil částečně. Jelikož tyto státy jsou turisticky zajímavé a i jejich zeměpisná poloha předpokládá vyšší teploty, doporučili bychom cestu naplánovat třeba již počátkem května.


3) Co se týče pohonných hmot a jejich ceny, lze konstatovat, že ceny jsou přibližně stejné a srovnatelné s našimi cenami. Nejdražší benzin byl v Německu. My se naučili kupovat benzin hlavně u Supermarketů, kde byl levnější.


4) Nákup potravin probíhá díky široké síti různých marketů bezproblémově, jen cena v Eurech zvyšuje náklady na stravování, což řešíme nákupen základních potravin v přiměřeném množství ještě doma. Stravování v restauracích, hospůdkách, tavernách atd. je též bez problémů, neboť tato zařízení Vás budou na Vaší cestě provázet na každém kroku.


Závěrem přejeme Všem, kteří se vydají za poznáním do Španělska a Portugalska šťastnou cestu a mnoho krásných zážitků.