Švédsko a Norsko - rok 2012.
Při plánování dovolené v roce 2012 jsme se s manželem shodli, že se ještě podíváme na náš milovaný sever.Trasu jsem naplánovala tak, abychom se podívali na místa, která jsme na našich cestách v roce 2008 a 2010 neviděli. Především jsme se chtěli podívat na krásu západních fjordů a tady se vydat po silnici č. 17 Kystriksveien. Věděli jsme, že najedeme cca 12.000 km a cesta nám bude trvat přibližně 50 dnů. Po zařízení všech potřebných věcí jsme se dne 14. června vydali na cestu.
Cestopis jsem z důvodu délky rozdělila na dvě části.
Část I. - (1. - 25. den) cesta Dánskem do norského Andalsnes.
Část II. -(26. - 50.den) cesta z norského Alesundu do německého
Schwerinu.
Č á s t I.1.den (14.6.)
Vydáváme se na naši letošní poznávací cestu, vyjíždíme před půlnocí a jedeme přes Teplice. Zde začíná pršet a déšť nás provází až před Berlín, který bez problému projíždíme. Pokračujeme na Hamburk a na hranice s Dánskem do Flensburgu. Dánsko nás příjemně překvapilo kvalitou silnic a množstvím vybavených odpočívadel. Dojíždíme do Koldingu, kde na takovém parkovišti nocujeme.
2.den (15.6.)
Ráno je slunečno, ale chladno, snídáme a vyrážíme směr Nyborg. Za městem zastavujeme na parkovišti před prvním velkým placeným mostem Lilebaeltsbron a jdeme se na něho z hráze podívat. Most přejíždíme a platíme poplatek za průjezd 32,-E. Pokračujeme směrem na Kodaň, přejíždíme ostrov Sprogo a vjíždíme do podmořského tunelu. Následně přejíždíme další velký placený most spojující Dánsko se Švédskem Storebaeltsbron a zde platíme poplatek 35,-E. Jízda přes most je zážitkem. Jsme ve Švédsku a pokračujeme okruhem okolo Malmö na Göteborg. Zastavujeme se v nákupních střediscích ICA a City Gross a zjišťujeme, že ceny potravin jsou oproti roku 2010 vyšší. Za Halmstaden na pěkném odpočívadle nocujeme.
 |
| Lilebaeltsbron |
3.den (16.6.)
Celou noc pršelo. Ráno po snídani pokračujeme na Göteborg a dále na hranice s Norskem do Eda Glasbruk. Počasí nám zatím v letošní dovolené nepřeje, je celkově chladněji s občasnými přeháňkami i lijavci. Norsko nás vítá též deštěm. Jedeme směrem na Storm, Eidsvoll a Hurdal kolem krásných jezer. U Storsjoen zastavujeme, protože na silnici nám cestu blokuje velké stádo krav, které jsou v pustině samotné. Projíždíme mezi nimi a pokračujeme k jezeru Hurdalsjoen, kde nocujeme.
 |
| Hurdalsjoen |
4.den (17.6.)
V noci opět pršelo, ráno se honí mraky a tak sjíždíme do Hurdalu, kde využíváme parkoviště s teplou vodou a zde teprve snídáme. Počasí se lepší a tak pokračujeme okolo jezera Skrukkelisjoen (zde pěkná odpočívadla), dále okolo Randsfjorden do Flebergu. Zde si u peřejí Mollerstufossen prohlížíme skalní rytiny sobů staré 6.000 let Helleristninger. Pokračujeme do Fagernes, stoupáme do pěkného pohoří a v Beitostonem – rekreačním středisku zastavujeme. Všude je ještě vysoká vrstva sněhu, okolní štíty se ve studeném vzduchu krásně třpytí a tak fotíme a filmujeme. Pokračujeme a na několika krásných vyhlídkách zastavujeme a „kocháme se zimní krajinou“ v červnu, vidíme zamrzlá jezera a řešíme dilema, zda pokračovat do Gjendesheimu. Chtěli jsme udělat tůru k jezeru Gjende a Bessvaten, ale při teplotě 10 – 12 st. C a výšce sněhové pokrývky od toho upouštíme. Pokračujeme k řece Sjoa, sjíždíme dolu na parkoviště a jdeme se podívat k řece. Nechápeme, jak tuto divokou řeku mohou sjíždět vodáci na lodích. Na parkovišti nocujeme.
 |
| Krajina za Beitostonem |
5.den (18.6.)
Ráno je pěkně, i když je chladněji. Pokračujeme směrem na Tessand a dále na Ottu. Chceme si prohlédnout skalní útvary Kvitskriuprestinne (Bílí mniši), ale odbočujeme dříve a dostáváme se k úžasné cestě pustinou Peer Gynt Hytta. Na začátku platíme vstup 30,-NOK, sami si zvedáme závoru a strmě stoupáme serpentinami do neskutečné pustiny. Kolem nás jsou zase vysoké štíty se sněhem. Dojeli jsme na parkoviště, odkud je to k chatě ještě cca 3 km, ale fičí studený vítr a tak se pomalu vracíme. Správně odbočujeme a za chvíli již parkujeme na parkovišti u Bílých mnichů. Stoupáme k nim do příkrého kopce. Jedná se o skalní útvary kryté „pokličkou“, které se ale již velmi rozpadají. Pokračujeme dále do Mysusaeter, zde začíná NP Rondane. U automatické brány platíme 15,- NOK a jedeme až na parkoviště Spranget do výšky 1.085 m.n.m. Jdeme směrem k chatě Rondvassbu, ale zatáhlo se a začalo pršet, spadla mlha, proto se vracíme a sjíždíme dolu pod Ottu. Pokračujeme na Dombas a u Gjestegard na parkovišti nocujeme. Zase začalo pršet.
 |
| Krajina na Peer Gynt Hytta |
 |
| Bílí mniši |
6.den (19.6.)
V noci pršelo, ráno se vyčasilo, i když teplota je „severská“. Z Dombasu pokračujeme do Hjerkinnho, kde vstupujeme do NP Dovrefjell. Parkujeme u Kongsvold Fjeldstue – (zde jsou informace) a vydáváme se do NP, ve kterém žijí pižmoni (Moskus). Pohybujeme se po náhorní planině, okolo nás jsou nádherné štíty, sníh a mokřiny. Pižmoně jsme neviděli, jen otisky jejich kopýtek v bahně a „hovínka“, ale i tak to stálo za to. Pokračujeme na Alvdal, všude z hor teče ohromné množství vody – vodopády. Před městem jsme našli pěkné parkoviště, oteplilo se a svítí slunce, zůstáváme. V lese kolem samé losí bobky, ale los nikde.
 |
| NP Dovrefjell |
7.den (20.6.)
Ráno po snídani jedeme podél pěkné řeky do Tynset a dále do městečka Tolga, kde má být starý dřevěný most se střechou. Most je opraven a je už bez střechy. Pokračujeme okolo jezera Stuggusjoen do Rorosu. Město známe už z dřívějších cest, ale znovu si jej prohlížíme včetně kostela. Dále jedeme krásnou krajinou do Tydal, cestou vidíme první soby s mláďaty, fotíme a filmujeme. Nocujeme zase na kompletně vybaveném parkovišti (jak je v Norsku běžné).
8.den (21.6.)
V noci opět prší, ráno je obloha protrhaná a po snídani vyrážíme do Lanke. Pěkná silnice č. 705 nás vede nádhernou krajinou. Ve Stjordal si projdeme město a okolo Trodheimsfjorden pokračujeme do Steinkjer. Před Grong zastavujeme u krásných peřejí Formofoss na řece Namsen, svítí slunce, je krásně a tak dnes již zůstáváme na parkovišti. Kolem jsou krásné horské štíty, neskutečná nádhera, nocujeme.
 |
| Peřeje Formofoss |
9.den (22.6.)
Po snídani pokračujeme v cestě a před Haran se zastavujeme u Laksakvaria s peřejemi Fiskumfoss – zde je pro turisty názorně ukázáno, jak lososi překonávají výškový rozdíl v peřejích. Zastavujeme se ještě u dalších krásných peřejí Breifossen. Přijíždíme ke vstupní bráně do Severního Norska – Nord Norge (brána je opravená). Pokračujeme dále okolo jezera Massavatnet k vodopádům Laksfossen a z terasy hotelu fotíme neskutečné množství valící se vody. Museli jsme si též vyfotit vycpanou hlavu losa v hotelu, protože to vypadá tak, že při letošní cestě losa neuvidíme. Pokračujeme po silnici č. 76 a 806 dále pustinou na sever. U Trofors vidíme krásný skalní útvar Hatten s úžasným pohořím. Táboříme u jezera Rossvatnet v krásné krajině, místy zde ještě leží sníh.
 |
| Peřeje Laksfossen |
10.den (23.6.)
Probouzíme se do nádherného rána a pokračujeme na Korgen. Jedeme krásnou krajinou s vodopáden Stabbfossen. Napojujeme se na E6 a kolem Mo-i-Rany vjíždíme již po třetí na letos sněhem zasypaný Polarsirkel. Na slunci je 35 st. C, fotíme, filmujeme, stavíme trolíka a kocháme se nádherou. U Stjordal odbočujeme na silnici č. 77 do údolí Junkerdal. Jedeme krásným údolím do Graddis na Norsko-Švédské hranice. Vracíme se a v krásné krajině (skály, jezero) nacházíme parkoviště a rozhodujeme se, zda zde nezůstaneme. Komáři to za nás vyřešili a tak ještě pokračujeme dál. Cestou míjíme divoké soby a k nocování si vybíráme kompletně vybavené parkoviště i se zastřešenými grily.
 |
| Polarsirkel |
11.den (24.6.)
Ráno je zase slunečno a tak po snídani vyrážíme směr Fauske. Za tunelem Tennfloget odbočujeme prudce do leva na Rago Nasjonal Park. Dojeli jsme na neznačené parkoviště u řeky (WC+ přístřešek pro turisty) a vydáváme se cestičkou do kopce na cca 2 hodinový výšlap ke skalní stěně – námaha stojí za to, otevírají se nám nádherné pohledy na NP Rago. Dnes ještě pokračujeme na parkoviště Steigen, kde je naučná stezka korytem řeky a nocujeme zde.
 |
| NP Rago |
12.den (25.6.)
Ráno jedeme směr Bognes – do nejsevernějšího místa letošní trasy. Pozorujeme Lofoty a vzpomínáme na cestu, kterou jsme po nich podnikli v roce 2010. U Ulsvag vidíme skálu ve tvaru krokodýla a v Innhavet odbočujeme směrem na Finnoy. Vracíme se na oblíbené místo z roku 2010, kde manžel úspěšně rybařil. Cestu (šotolinovou) i naše místo nepoznáváme – silnice se kompletně opravuje. Jdeme rybařit, ale jdou jen malé ryby a tak se na doporučení Poláka, který zde pracuje na stavbě, přesunujeme dále k molu, kde manžel potom chytil pěknou tresku. Grilujeme a nocujeme zde.
13.den (26.6.)
Ráno se vracíme zpět do Innhavet a pokračujeme dále. Zastavujeme ještě jednou na parkovišti Steigen a teprve snídáme. Jedeme po silnici č. 835, projíždíme Steigentunnelen (délka 8,5 km), dále přejíždíme přes most Engeloybrua, odkud vidíme pěkně na Lofoty. Z Altstadu pokračujeme po silnici č. 638 do Steigen. Zde je několik památníků na II. světovou válku. Vracíme se zpět okolo Vestfjorden, míjíme pěkná parkoviště a na jednom z nich zastavujeme a rybaříme, přišel velký sleď. Nocujeme zde.
 |
| Steigen |
14.den (27.6.)
V noci opět pršelo. Po snídani se vydáváme na cestu směrem na Fauske. U Krakmo zastavujeme na již známém odpočívadle pod zvláštní skálou s názvem Klobouk. Ze Sildhopen pokračujeme po silnici č. 613 krásnou krajinou okolo Storeidet podél jezer a kolem fjordu Leirfjorden. U Fauske odbočujeme na Bodo. Projíždíme náš první placený úsek silnice – využíváme Autopass, který máme zajištěn z domova. Z Bodo jedeme po silnici č. 834 směrem do Valvika kolem moře a skal. Našli jsme za Lop pěkné parkoviště, grilujeme Sommerkotlet (kotlety cca 4-5 ks v balení za rozumnou cenu, jsou v supermarketech v mrazicích pultech). Jdeme prozkoumat okolí a nacházíme pěkné místo pro relaxaci – upravené a vybavené pro koupání, pláž stolky, grily, místa na rybaření, WC atd. Nocujeme zde.
 |
| Směrem na Storeidet |
 |
| Leirfjorden |
15.den (28.6.)
V noci byl velký vítr, ale ráno nám svítí slunce. Vracíme se do Bodo, děláme nákup a najíždíme na silnici č. 17 Kystriksveien, která spojuje Bodo se Steinkjerem. Tato turisticky zajímavá silnice vede malebnou krajinou západních fjordů Norska a součástí silnice je 7 trajektů. Projíždíme opět automatickým mýtem a vjíždíme do Saltstraumen. Parkujeme za mostem a z něho pozorujeme v 12,40 hodin ohromné vodní víry, které vznikají mísením proudů pod mostem. Je to úžasný zážitek a tak fotíme a filmujeme. Pokračujeme po silnici č. 17 dále a před Kjopstadem za mostem Kjellingsraumbrua parkujeme na parkovišti s ukazatelem na Fiskeplass. Čekáme na příliv, ale začalo pršet a kameny u fjordu jsou kluzké, proto nerybaříme, jen zde nocujeme.
 |
| Saltstraumen |
16.den (29.6.)
Ráno nás vítá slunce, nebe je bez mraků a tak po snídani vyrážíme dále po silnici č. 17. Jedeme přes Ravik , přejíždíme most Sandhornoybrua a pokračujeme do Alsvik. Jsme na konci silnice, dále je již jen fjord – je zde krásná krajina. Vracíme se do Kjopstad, cestou projíždíme tunelem Storvikskartunnelen (3.100 m.) a pokračujeme do Ornes. Projíždíme dalším tunelem Svartistunnelen (7.600 m.) a otevírá se nám nádherný pohled na ledovec Svartisen. K ledovci nejedeme, musí se k němu lodí, jsme tu pozdě odpoledne a loď již nejede. Je stále pěkné počasí a ledovec vidíme v plné kráse. Pokračujeme trajektem Esoya Ferry do Agskerdet (76,- NOK) a pokračujeme ještě cca 10 km k jezeru, kde nocujeme.
 |
| Ledovec Svatrisen |
17.den (30.6.)
Ráno je zataženo, fouká teplý vítr a tak po snídani pokračujeme směrem na Jektvik. Zde nás čeká hodinová plavba trajektem Jektvik – Kilboghamn (208-NOK). Trajektem jsme přepluli Severní polární kruh – na břehu je místo vyznačeno glóbem. Pokračujeme dále směrem do Stokkvagen a za Sila, po projetí tunelu (2.700m.) nacházíme u fjordu pěkné parkoviště s místem k rybaření. K fjordu vede schodiště a dole je snad více rybářů než ryb ve fjordu. Manžel pokouší také rybářské štěstí, ale později raději volíme večeři z oblíbených Sommerkotelet. Nocujeme zde.
 |
| Severní polární kruh - glóbus |
18.den (1.7.)
V noci opět pršelo, ráno to na ryby není, je vysoká voda a tak se raději vydáváme na cestu směr Nesna. Přeplouváme Ranafjorden trajektem z Nesny do Levangu (126,-NOK). Jedeme opět krásnou krajinou, přejíždíme most Helgelandsbrua (1.065 m.) a vjíždíme do Sandnessjoen. Jedeme po pobřeží a vidíme krásně pohoří Sedm sester. Před Tjotta zajíždíme k památníku Petter Dass – je zde muzeum, památník a kostel se hřbitovem včetně vybaveného parkoviště, nocujeme zde. Pozdě večer se počasí rychle zhoršilo, pršelo, spadla mlha. Při tomto počasí však proběhla akce „helikoptéra“, kdy záchranáři evakuovali partu turistů z pohoří Sedm sester.
 |
| Krajina za Levangem |
19.den (2.7.)
Celou noc i ráno je stejné nepříznivé počasí, pokračujeme trajektem Tjotta – Forvik (185,-NOK, cesta trvá 1. hodinu), kterým přeplouváme Tjottfjorden, plujeme okolo ostrovů Longoya a Inneroya a vidíme ještě pohoří Sedm sester. Čeká nás dnes ještě další trajekt z Andalsvagen do Horn (104,-NOK). Počasí se zlepšilo, jedeme do Bronnosund, kde nakupujeme v Remě a vydáváme se k Torghatten. Za vesnicí Bronnoy je parkoviště, ze kterého vyrážíme „ke skále s oknem“. Svítí slunce a pohledy „z okna“ jsou fantastické. Vracíme se a kousek za vesnicí u jezera nocujeme.
 |
| Pohled z Torghatten |
20.den (3.7.)
Počasí dnes je opět proměnlivé. Vydáváme se do Vennesundu na trajekt Vennesund – Holm (112,-NOK), na cestě projíždíme několik tunelů, vidíme krásné pohoří Heilhornet, vodopád Brudesloret, projíždíme kolem krásných jezer a před Namsos na parkovišti u památníku II. světové války nocujeme.
21.den (4.7.)
Je krásné ráno a pokračujeme směrem na Namsos, i když tam nezajíždíme, odbočujeme na Osen, kde je zvláštní krajina s kulatými kopci a zajíždíme i na konec silnice do Vingosandu. Tady na břehu fjordu je „rybářské centrum“ různých cestovních kanceláří, zajišťujících rybolov na moři, mezi nimi jsou i Češi. Vracíme se okolo Sorjerfjorden a nocujeme.
22.den (5.7.)
Je krásné ráno, otravují ale „Migy“ (muchničky) a tak se rychle vydáváme do Botngard. Jedeme po silnici č. 710 a 221 a pokračujeme až do Lysoysunndet. Je zde opět krásná krajina - moře s ostrovy. V Brekstad se naloďujeme na trajekt do Agdenes (177,-NOK). Jedeme okolo Trodheimsfjordem kde zkoušíme rybařit, ale i zkušený rybář domorodec doporučuje raději grilovat kotlety a vysvětluje, že letošní léto je nezvykle studené, bylo hodně sněhu, voda ve fjordech je studená a když už zabere ryba, tak jenom malá. Napojujeme se na E6 a pokračujeme směrem na Molde. Nocujeme na pěkném parkovišti, ale opět díky oteplení otravují Migy.
23.den (6.7.)
Ráno je opět nádherně a trajektem Halsa – Kanestraum (112,-NOK) pokračujeme do Molde. Přejíždíme krásné mosty, na posledním Gjemnessundbrua se platí mýto (102,-NOK) a vjíždíme do města, které si prohlížíme. Vracíme se kousek zpět a odbočujeme na Atlantskou cestu (mýto 20,-NOK). Počasí se kazí a tak raději zastavujeme a nocujeme u sportovního stadionu, kde nám jeho správce poskytl veškeré sociální zázemí.
 |
| Okolí Molde |
Ráno jsou zase mraky, mlha a zima, ale pokračujeme podle našeho plánu dále po Atlantské cestě. Od Vevang jsou jednotlivé ostrůvky spojeny mosty, kolem bouří moře – neskutečný zážitek. Pokračujeme až do Bremsnes, který je na konci poloostrova a přes úžinu vidíme Kristiansand. Vracíme se (zase platíme mýto) a odbočujeme na silnici č. 406 a 62 na Eisvag. Za Molde projíždíme tunelem pod fjordem Fannefjordtunnelen (2,7 km) a přes pěkný most Bolsoybrua. Jedeme po silnici č. 660 – krásná cesta jako na houpačce, serpentiny nahoru a dolu, nocujeme před Andalsnes.
 |
| Atlantská cesta |
25.den (8.7.)
Celou noc pršelo, je pod mrakem a po snídani pokračujeme v cestě směrem na Andalsnes. Před městem se manžel pokouší rybařit, ale začíná zase pršet a tak se vydáváme dál. Ve fjordu jsem viděla lovit velkou rybu. Ve městě jsme se chtěli podívat na vyhlídku Nesaksla, ale je mlha, tak „výhled“ vzdáváme. Pokračujeme na Alesund, a protože počasí je dnes opravdu severské, prší a mraky se válí po vrcholcích hor tak po projetí dvou tunelů pod fjordem (každý 4 km) zůstáváme u sportovního stadionu ve Valdervoll, kousek za Alesundem.
Žádné komentáře:
Okomentovat